Vědomý život a krabice

Když jsem se začal zabývat vědomým životem, říkal jsem si, že je to hlavně o přemýšlení a kladení správných otázek. Teď vím, že největší výzvou je vylézt z vlastní krabice.

Vědomý život pro mne znamená vědět co dělám a proč. Uvědomovat si souvislosti a následky svých činností. Převzít zodpovědnost za svůj život. A v neposlední řadě poskytnout dětem cenné informace pro jejich životní cesty.

Na naší, zatím krátké rodinné cestě, jsem hned zpočátku narazil na spoustu překážek, které mají jeden hlavní zdroj – propracovaný konzumní systém. Většina z nás si uvědomuje, že tento systém je založen na neustálé a rostoucí spotřebě. Při detailnějším průzkumu zjistíme, že je vybaven neuvěřitelně mocnými nástroji, které jsou navíc perfektně provázané.  Tyto nástroje působí jako čarodějové naší doby, kteří využívají jen těžko uvěřitelné síly, aby nás udrželi ve spotřebním kolotoči, tedy v naší konzumní krabici. Nutno přiznat, že se jim to daří. Každý krok, který nevede k další opakující se spotřebě, je složitý a hlavně „nelogický“ pro krabici naši i krabice ostatních. Zjistil jsem, že na to, abychom se z té krabice opravdu dostali, je nutné tyto čaroděje rozpoznat a znát jejich (ne)motivace. Pojďme se podívat na 4 nejvěhlasnější mágy našeho systému:

1. POTRAVINÁŘSKÝ A FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL

Tito dva černokněžníci vždy spolupracují a používají stejné nohsledy. „Logicky“ nám mají nabídnout kvalitní a zdravé jídlo a „léčivé“ léky. Když budeme kvalitně jíst, nebudeme kupovat tolik náhražek a polotovarů. Když budeme zdravě jíst, budeme méně nemocní a budeme potřebovat méně léků. Když nás ty léky opravdu vyléčí, nebudeme dále utrácet za další a další. Hmm…takhle by to ten náš konzum ale daleko nedotáhl a černokněžníci by byli bez práce.

Jak to tedy dělají? Využívají svých společných nohsledů velmi efektivně. Díky propracované ideologii jsou nohsledi samostatní a velmi aktivní, protože „tomu“ sami věří. A kdo že to jsou? Zdravotnický systém a experti výzkumných laboratoří. Jedni jsou velmi motivováni nám dodat co nejvíce produktů farmacie a druzí nám říkají, že vše co jíme a užíváme je „nezávadné“. Smekám, před takto propracovaným systémem, dalo mi hodně zabrat, abych z této krabice vylezl. Moje žena – doktorka – se z toho stále úplně nevzpamatovala…není divu, motivace k „léčení“ klasickým způsobem se jednoduše vytratila…

Inspirace: Rozhodli jsme se jíst maso mléko a vejce jen pokud máme dostupné z lokální farmy, omezit lepek, úplně vypustit éčka, polotovary jsme naštěstí nikdy nepoužívali…a hlavně omezit jídla ve firemní kantýně! Důsledně vybíráme především dětské lékaře a nenecháme si jen tak něco vnutit. Přikládám pár zajímavých odkazů k tématu:

2. BANKOVNÍ A FINANČNÍ INSTITUCE

Tento tajemný mág na to jde opravdu chytře – dává nám pocit vědomého chování. Myslete na děti a pojistěte se. Když na nás děti myslet nebudou, dejme si něco raději do penzijního fondu (máme pro vás stabilní pilíře:). Co když nám ty všechny věci, co nám mohou ukrást (a které ani nepotřebujeme), opravdu ukradnou… Jinými slovy BUBUBU. Nemyslíme si snad, že to tento mág dělá proto, že je to pro NÁS tak výhodné? I zde najdeme věrné nohsledy a to z nejvyšších pater – stát a strach. První nohsled nás zásobuje státními příspěvky a druhý zaručuje, že stále budeme mít o „co“ se bát a raději dáme málo peněz často a jistě na to, abychom pak náhodou, jednou nemuseli dát peněz trochu víc. Ano, toto jsem trochu přifoukl a zjednodušil…ale nedělám nic jiného než agenti finančních domů:)

Inspirace: Tahle krabice byla pro mě asi nejvyšší na vylezení. V této oblasti jsem si nikdy nebyl moc jistý a s dětmi je člověk daleko více zaslepen falešnými jistotami. Trvalo to, ale zvážili jsme vědomě naší rodinnou situaci, vztahy, vlastnické poměry v rodině a razantně snížili naše platby ústavům. Máme nyní větší rezervy na život. Hlavně na zážitky.

3. TELEVIZE

Tento černokněžník je nejpodlejší. Je všudezdejší a zároveň je nenápadný. Je sám sobě nohsledem a zároveň nabízí své služby i ostatním čarodějům. Jeho metody jsou nejvyspělejší a využívají nejlepší dostupné technologie. Ráno proloží nejoblíbenější dětské pohádky reklamami na nezbytné hračky, stejně tak jako okolo večerníčků. V primetimu naservíruje celému národu zprávy, přesně tak jak potřebuje, aby je národ vnímal a to vše v HD, které je každý rok ještě více HD a je tedy nutné apgrejdnout na více HD přístroj.

Vždy když se ptám lidí proč vlastně sledují televizi, tak většina říká, že to mají jen tak do pozadí. Velmi často říkají také toto: „…včera jsem na to koukal a zase nic pořádně nedávali…takovejch programů…“ Starší ročníky se předhánějí ve vyprávění, co se zase kde stalo, kolik lidí bylo zabito, jaké nemoci nám hrozí, která selebrita se svlékla a zakončují skvělým receptem od Ládi Hrušky. To, že nejpozitivnější moment celého odstavce je Láďa Hruška jen dokresluje atmosféru, kterou nám televize vytváří, aby podpořila své platící čaroděje. Pro ty, kteří to mají rádi jasně: Strach, Reklamy na léky, polotovary, bankovní produkty, výsledky „nezávislých“ testů

Inspirace: Za celou dobu, co žijeme ve společné domácnosti (odhadem 7 let – ženě se preventivně omlouvám), jsme nikdy neměli televizi. Nikdy nám nechyběla. Nedávno jsem přestal číst i zpravodajské portály. Zjistil jsem, že většinu významných zpráv se dozvím od kolegů, nebo přátel a klidně se s tím dá žít. Pokud mě opravdu něco zajímá, vědomě si to najdu. Nevlastnění televize nám přináší více času a peněz na to, co je opravdu důležité…

4. ZVYKY

Toto je náš interní čaroděj, který ovšem má také svého věrného nohsleda: Školský a vzdělávací systém. Ten je nebezpečný hlavně svým přátelíčkováním s ostatními nohsledy – státem a strachem. Povinně jím prochází všechny generace již přes 200 let. Každý zde dostane krabici a do ní „probrané“ informace. Trénuje se schopnost neprojevovat se, zbytečně se neptat a očekávat další ročníky, kde se konečně něco dozví.

V každé progresivní, nebo svobodné firmě nechtějí slyšet: „Takhle se to dělalo vždycky…“ Nikdy jsem nic takového neříkal, ale sám jsem překvapený kolik naučených zvyků jsem odhalil a jak složité bylo je odhalit vědomě. Je až neuvěřitelné kolik činností děláme automaticky, protože nás to naučili nebo jsme si je sami vštípili. Nikdy jsme se pořádně nezamysleli, jesti je má vůbec smysl dělat, nebo jestli nejdou udělat lépe. Časem jsem se naučil pravidelně zamýšlet nad běžnými činnostmi daného dne (udělal jsem si z toho takový sport) a pokládám si tyto 3 otázky:

  • Jaký je smysl toho co dělám, vede to k mým cílům?
  • Co se stane když to neudělám?
  • Pokud to chci dále dělat, jak to udělat jednodušeji?

Inspirace: Pokud máte doma malé děti, máte obrovskou výhodu. Oni totiž ještě tu krabici téměř nemají a ukazují nám cestu. Stačí jen být vnímaví. Nedávno měl můj čtyřletý syn skleničku přímo u talíře (prostíral sám) a velmi špatně se mu jedlo vidličkou v pravé ruce. Nadechl jsem se, abych mu řekl: „Dej si pryč tu skleničku.“….ten ale už dávno přehodil vidličku do levé ruky a baštil. Nato se moje krabice hned chtěla ozvat znovu: „Levou se přece nejí..“…a proč? Jen proto, že se to tak dělalo vždycky:)

Není to lehká cesta bojovat s čaroději a černokněžníky této velikosti. Je to cesta proti většině, proti zavedenému systému a proti kultuře. Mě ale baví, když se lidé vyptávají a moje chování je nutí přemýšlet jinak…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *